Filmové setkání nad Biblí

Filmové setkání nad Biblí: Koločava

Režie: Stanislav Moša, Rudolf Tesáček
Scénář: Stanislav Moša
Česká republika, 2002, 125 min.

Podkarpatská Rus, dnes označovaná spíše jako Zakarpatská Ukrajina, představuje historické území, které mezi lety 1919–1939 tvořilo součást první československé republiky. V překrásném krajinném prostředí žilo v nuzných poměrech přibližně tři čtvrtě milionu obyvatel, z nichž téměř polovinu tvořili římští katolíci, dále pravoslavní, židé a členové reformních církví. V divoké zemi, která
se od údolí řeky Tisy prudce zvedá z malebné Panonské nížiny
až k dramatickým vrcholkům Karpat, leží také malá obec Koločava.

Podkarpatská Rus dala světu hned několik známých osobností.
Rio Preisner, rodák z města Mukačevo, se stal významným
a mezinárodně respektovaným katolickým knězem, filozofem, teologem a vášnivým odpůrcem totalitních států i totalitárních režimů. Již zmíněná Koločava se ovšem stala rodištěm muže přinejmenším v českém prostředí nepochybně ještě známějšího,
a to sice loupežníka Nikoly Šuhaje proslaveného skrze román
Ivana Olbrachta.

Kniha se dočkala pod názvem Balada pro banditu také svého filmového zpracování, ve kterém herecky excelují Miroslav Donutil, Iva Bittová, Jiří Pecha nebo Bolek Polívka. V roce 2002 se pak známý příběh o lásce, zradě a pomstě dostal i na brněnská divadelní prkna, a to skrze muzikál nazvaný jednoduše, ale výstižně – Koločava. Vždyť sama obec svou podstatou nejlépe odráží charakter, víru, strasti
i radosti běžného života prostých lidí ve vzdáleném kraji, kde drsné přírodní podmínky dokázaly člověka vůči druhému jak přibližovat,
tak hluboce oddělovat.

Muzikál Koločava vychází z desky Petra Ulrycha, známého zpěváka
a skladatele, který ovšem pro potřeby inscenace složil více než desítku zcela nových písní. Ostatně sourozenci Petr a Hana Ulrychovi, obklopeni známou skupinou Javory, doprovází celé představení živou hudbou. Režie se ujal dlouholetý ředitel Městského divadla Brno, Stanislav Moša. Oproti dřívějším zpracováním románu Ivana Olbrachta muzikál Koločava zdůrazňuje židovský element, který dává vyniknout specifičnosti podkarpatského prostředí, místa,
kde se zdánlivě zastavil čas. Představení ale uchopuje vjemy diváka nejen podmanivou hudbou a děním na samotném jevišti, nýbrž také filmovými dotáčkami, takže Koločava místy připomíná slavnou Laternu Magiku.

Spolek „VERBUM ET MUSICA“ uvede Koločavu ve spolupráci s náboženskou obcí CČSH v Brně – Maloměřicích v pátek 30. srpna 2024 od 17:30 hod. ve Sborovém domě Betlém na Selské 53. Rezervace a více informací naleznete na vem@seznam.cz, www.verbumetmusica.com nebo na telefonním čísle 776 032 149.

Filmové setkání nad Biblí: Ve jménu Krista

Režie: Kevin Reynolds
Scénář: Kevin Reynolds, Karen Janszen
USA, 2016, 107 min.

Křesťané po dlouhá staletí vnímali Bibli jako historicky přesnou knihu. A ačkoliv události představované ve Starém
i v Novém zákoně skutečně vycházejí z pravých dějin, Bible sama je – spíše než kronikou – svědectvím o Bohu a o jeho působení ve světě, tedy poselstvím, které dokáže inspirovat i moderního člověka.

Nicméně ještě na počátku 19. století římskokatolická církev bezpodmínečně trvala na historičnosti Bible. Učenci z dostupných údajů kupříkladu odpočítávali s přesností na rok stáří světa a tvrdohlavě bojovali proti jakýmkoliv novým poznatkům. Málokdo kupříkladu ví, jakými těžkostmi prošel při svém bádání francouzský akademik Jean-François Champollion, snažící se rozluštit egyptské hieroglyfy. Zástupci Vatikánu se (právem) obávali, že proniknutí do jazyka říše faraonů ukáže egyptskou civilizaci jako starší, než na den přesně spočítaná starozákonní potopa, ničící celý starověký svět. Champollion během svého výzkumu skutečně nepřesnost církevní chronologie potvrdil, ale veškeré poznatky ponechal kvůli obavám z moci papežského státu pouze na stránkách svého soukromého deníku.

Vědecký pokrok 19. a zvláště pak 20. století ovšem výše popsaný trend postupně proměnil. Není jistě bez zajímavosti, že mezi první náboženská společenství, která stavěla vědecké poznání po bok biblickému poselství, se řadí také Církev československá husitská. Patriarcha Karel Farský církev popisoval jako společenství křesťanů, „kteří usilují naplniti všechno své snažení mravní a poznání vědecké duchem Kristovým.“

Skutečnost, že Bible přestala být postupně vnímána jako dogmaticky historická kniha, zároveň otevřelo nové obzory umělcům z nejrůznějších odvětví – včetně filmu. Lidé se odvažovali nahlížet především na život Ježíše Krista či roli Jidáše dosud nevídanou, leckdy i provokativní optikou. Neobvyklou perspektivu přitom přináší také snímek Ve jménu Krista. Hlavním protagonistou a tudíž i průvodcem příběhu je totiž nevěřící člověk, mocný římský vojevůdce Clavius. Se svým pobočníkem a přítelem Luciem dostane od Piláta za úkol prověřit, kdo byl vlastně Ježíš Kristus, a co se skutečně odehrálo po ukřižování domnělého židovského Spasitele. Clavius si přitom klade za cíl vyvrátit jakékoliv zvěsti o zmrtvýchvstání a zabránit možnému povstání v Jeruzalémě.

Film Ve jménu Krista tak divákům nabízí na jednu stranu smyšlený příběh, který se ale zároveň skutečně odehrál a který se svým způsobem odehrává i v dnešní době; ukazuje totiž cestu člověka na počátku nevěřícího a odmítajícího jakékoliv možné povídačky o zázračném vzkříšení, který ovšem musí tváří v tvář vlastním prožitkům konfrontovat své svědomí a ve vlastním srdci rozhodnout, zdali uchopí či neuchopí laskavou ruku, kterou mu Ježíš, syn Boží, nabízí.

Přijměte proto naše srdečné pozvání na promítání filmu Ve jménu Krista, které se uskuteční ve spolupráci s náboženskou obcí CČSH v Brně – Maloměřicích v pátek 9. srpna 2024 od 17:30 hod. ve Sborovém domě Betlém na Selské 53. Rezervace a více informací naleznete na vem@seznam.cz, www.verbumetmusica.com nebo na telefonním čísle 776 032 149.

Filmové setkání nad Biblí: muzikál Cats

Muzikály dozajista patří k nejpopulárnějším hudebně-divadelním žánrům současnosti. Věhlasná představení, mezi která se řadí například West Side Story od Leonarda Bernsteina nebo Bídníci od Clauda-Michela Schönberga a Alaina Boublila shlédly desítky milionů diváků po celém světě. Za naprosté klasiky muzikálového žánru lze ovšem považovat také hned několik hudebních děl z pera Andrewa Lloyda Webbera. Pravděpodobně většina věřících se někdy setkala s některou z melodií z muzikálu Jesus Christ Superstar, neboť občas zaznívají také při bohoslužebných příležitostech. A. L. Webber se ale proslavil také díly, jakými jsou Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Evita, Fantom opery nebo Cats, v překladu do češtiny – Kočky.

A. L. Webber se narodil do hudební rodiny v londýnské části Kensington. Již odmalička obdivoval klasické skladatele 18. a 19. století. Naučil se hrát na housle a klavír a s postupem věku našel krom klasické hudby zalíbení také v rytmech rocku. Na Královské hudební akademii v Londýně vystudoval mimo jiné harmonii a orchestraci, což více než důsledně zužitkoval i ve své muzikálové opeře Cats.

Cats spatřily světlo světa v roce 1981, když si svou premiéru odbyly ve věhlasné londýnské divadelní čtvrti West End. Pro mimořádně náročné spojení hudby, tance, zpěvu a herectví bývají kritiky považovány za jeden z vůbec nejlepších muzikálů. Tento názor ostatně vyjádřili i samotní diváci, neboť kupříkladu na newyorské Broadway se dlouho jednalo o nejhranější představení všech dob. Svého uvedení se Cats dočkaly také v České republice, nejdříve v Praze a posléze v Brně, v Plzni a v Ostravě.

Muzikál Cats vychází z básnické sbírky Thomase Stearnse Eliota, nazvané Praktická kniha o šikovných kočkách. Pohádkový příběh vypráví o pravidelném setkání koček na výročním bále, kde jedna vyvolená kočka nakonec získává možnost nového života. Během noci se představí mnoho koček, snažících se vysvětlit, proč právě ony by si oproti ostatním zasloužily takovou šanci. Divákům se tím zobrazuje pestrá škála osobností a životních příběhů, které jsou očividnou metaforou k různým radostem
a strastem skutečných lidí. Nejslavnější píseň muzikálu, Memory v podání Samotářky, se stala jednou z nejhranějších písní posledních čtyř dekád.

Spolek „VERBUM ET MUSICA“ uvede Cats v záznamu slavného divadelního představení z americké Broadway. Společně se budeme zamýšlet, co může populární a mainstreamový žánr, jakým je muzikál, nabídnout věřícímu člověku, a nakolik se v metaforických obrazech života, představovaných jednotlivými kočkami, promítají naše vlastní osobní zkušenosti. Přijměte proto naše srdečné pozvání na promítání Cats, které se uskuteční ve spolupráci s náboženskou obcí CČSH v Brně – Maloměřicích ve čtvrtek18. července 2024 od 17:30 hod. ve Sborovém domě Betlém na Selské 53. Rezervace a více informací naleznete na vem@seznam.cz nebo na telefonním čísle 776 032 149.

Jednotka intenzivního života

Kniha Dějiny smrti z pera historika Philippa Arièse spatřila světlo světa poprvé v roce 1977. Dodnes ovšem představuje jedno z vrcholných a značně inspirativních děl francouzské historiografie. Autor po 20letém vyčerpávajícím studiu nejrůznějšího spektra pramenů sestavil proměňující se obraz lidského vztahu k tak základnímu, přesto ze své podstaty neuchopitelnému tématu, jakým je smrt – tedy nevyhnutelná součást každého jednoho lidského života. Philippe Ariès ve svém veledíle poukázal na skutečnost, že s postupem staletí docházelo v Evropě k odosobnění smrti.
A tak zatímco ještě pro barokního člověka představovalo umírání běžnou součást všední reality, moderní lidé stále víc a víc vytlačovali děsivou přítomnost smrti ze svého podvědomí. Dalo by se říci, že smrt uzavřeli za chladné stěny nemocnic. Ostatně, i v současné České republice umírá právě ve zdravotnických zařízeních daleko od rodiny 60–70 % obyvatel.

Jedná se o trend, kterému se do jisté míry postavili lékaři Kateřina Rusinová a Ondřej Kopecký, průkopníci české paliativní péče, tedy péče zaměřené na kvalitu života poskytovanou pacientům trpícím nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Centrem zájmu se ale stává nikoliv nemoc, nýbrž člověk. Jinými slovy, nejde vlastně ani tolik o smrt, jako o život; aby čas, který zbývá, za to stál. Protože žití neznamená pouze tlukoucí srdce a dýchající plíce. Lékaři v důvěrných rozhovorech pomáhají svým pacientům hledat cesty ve zdánlivě bezvýchodných situacích.

Za vznikem dokumentu Jednotka intenzivního života stojí oceňovaná režisérka a držitelka Českého lva, Adéla Komrzý. Navzdory zdánlivě neatraktivnímu tématu získal snímek na karlovarském filmovém festivalu dvě zvláštní uznání a třetí místo v divácké anketě. Ostatně, pochvalných recenzí se dočkal i na Česko-Slovenské filmové databázi: „Prvotřídně zpracovaný dokument (…) o tom, jak moc důležité je vážit si času jakožto veličiny ohraničující náš život. A to vše podáno v tom nejryzejším a nejpozitivnějším duchu, kdy ve vás snímek vzbudí radost ze života, ne naopak.“ Samotná režisérka stojí tváří v tvář tajemství konce života pokorně v pozadí. Otevírá tím prostor samotným pacientům, lékařům, ale také divákům, aby ve svých vlastních srdcích hledali odpovědi na předkládané otázky.

A podobně jako v knize Philippa Arièse, i v dokumentu Jednotka intenzivního života se jedním z mnoha promýšlených témat stává víra; nikoliv v horizontu budoucnosti, ale žité přítomnosti. V samotném středobodu snímku totiž stojí starost lékařů, jak mohou svým pacientům skutečně pomoci, co si oni sami přejí a po čem na sklonku svého soukromého času touží. Jedná se o otázku, kterou by se možná neměl bát položit nikdo z nás. Dokument sice ze své podstaty plní osvětovou činnost, ale zároveň předkládá obrazy silných lidských okamžiků, které nás jako člověka s člověkem, tedy citlivé empatické bytosti, navzájem propojují.

Dokument s následnou diskuzí uvede v rámci cyklu Filmové setkání nad Biblí ve spolupráci s náboženskou obcí Církve československé husitské v Brně – Maloměřicích spolek „Verbum et Musica“, a to v pátek 28. června 2024 od 17:30 ve Sborovém domě Betlém na ulici Selská 53 v Maloměřicích.

Základní informace: Česká republika, 2021, 76 minut
Režie a scénář: Adéla Komrzý
Kamera: Prokop Souček
Hudba: Marek Mrkvička
Produkce: Nutprodukce

Filmové setkání nad Biblí: Až na krev

AŽ NA KREV
Drama / Thriller
USA, 2007, 158 min
Režie: Paul Thomas Anderson
Předloha: Upton Sinclair (kniha)
Scénář: Paul Thomas Anderson
Kamera: Robert Elswit
Hudba: Jonny Greenwood
Hrají: Daniel Day-Lewis, Paul Dano, Kevin J. O’Connor, Ciarán Hinds, Paul F. Tompkins, Dillon Freasier, David Warshofsky, Kevin Breznahan
Produkce: Scott Rudin, Paul Thomas Anderson, Daniel Lupi, JoAnne Sellar
Střih: Dylan Tichenor
Zvuk: Richard King, Matthew Wood, Michael Semanick, Christopher Scarabosio, Tom Johnson
Scénografie: Jack Fisk, Jim Erickson
Masky: John Blake
Kostýmy: Mark Bridges

V cyklu nazvaném Setkávání nad Biblí bychom mohli očekávat, že bude uveden film s takříkajíc náboženskou tématikou. Do této kategorie určitě nespadá tento náš snímek. Svým obsahem i vynikajícím zpracováním ale patří k těm dílům, která nás konfrontují s Písmem. Ukazuje v několika rovinách příběh člověka „na cestě“. Cestě profesní i duchovní. Z tohoto pohledu zachycuje osudy nejen hlavních protagonistů, nýbrž i vedlejších charakterů. Představitel hlavní postavy Daniela Plainviewa (Daniel Day-Lewis) za roli získal cenu Oscara, Filmovou cenu Britské akademie, Zlatý glóbus, Cenu Sdružení filmových a televizních herců a cenu Newyorských kritiků. Samotný film byl zařazen mezi nejlepší filmy roku Americkým filmovým institutem, Národní společností filmových kritiků, Národní správní rada a asociací losangeleských filmových kritiků. Film byl nominován na osm Oscarů, a to i v kategoriích nejlepší film a nejlepší režisér. V České republice však prošel bez většího zájmu diváku. A to je určitě velká škoda.

Uvádíme krátkou charakteristiku od distributora: „Film Až na krev se odehrává v Kalifornii na přelomu století, v období ropného boomu. Příběh dokumentuje vzestup Daniela Plainviewa (Daniel Day-Lewis), osamělého otce, který se z živořícího horníka ve stříbrném dole vypracuje na pozici ropného magnáta. Když Plainview dostane záhadný tip, že směrem na západ leží městečko, ve kterém prýští ze země oceán nafty, vydá se se svým synem H.W. zkusit štěstí v zaprášených ulicích města Little Boston. Plainview a H.W. se v tomto nuzném městě, jehož hlavní atrakcí je kostel s charismatickým kazatelem Elim Sundayem, pokoušejí prolomit dosavadní smůlu. Ale i když se jim začíná dařit, nedokáží uniknout konfliktům, ve kterých jsou veškeré základní hodnoty – láska, naděje, pospolitost, víra, ambice, a dokonce i pouto mezi otcem a synem – ohrožovány korupcí, podvody a proudy ropy.

Tento díl Filmového setkání nad Biblí se bude konat tradičně ve sborovém domě Betlém Selská 16/53 v Brně – Maloměřicích, a to v pátek dne 25. 8. 2023 v 17:00 hod. Pořadem bude provázet Vratislav Jan Marša.

Během programu je naplánována přestávka i občerstvení.

Na film navážeme „Setkáním nad Biblí“ dne 29. 8. 2023 v 16:00 hod., kde se budeme zabývat svými postřehy a dojmy.